Přehled našich odborných akcí

V rámci posledního desetiletí se oblast Vysočiny potýká s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou. V nedávné historii zde lesníci čelili nutnosti zpracovat vysoké objemy kůrovcového dříví, nyní stojí před výzvou zajistit a následně vychovávat nově vzniklé porosty na rozsáhlých kalamitních plochách. Hlavním cílem semináře je porovnat různé možnosti obnovy kalamitních holin, sukcesi, dvoufázovou obnovu pomocí pionýrských dřevin, umělou výsadbu cílových dřevin, řadovou a skupinovou výsadbu pomocných a cílových dřevin, výsadbu sníženého počtu cílových dřevin s očekávanou přirozenou obnovou pomocných dřevin aj. Odborná akce se nicméně zaměří i na další důležité aspekty obnovy kalamitních holin a moznosti využití lesnické techniky a přípravků a prostředků na ochranu rostlin.

V letošním roce uplyne 140 let od založení služby hrazení bystřin v západní, předlitavské části Rakouska – Uherska. Vydání zákona č. 117/1884 ř. z. ze dne 30. 6. 1884 „o opatření k bezeškodnému svádění horských vod“ završilo kroky státní správy k ochraně majetků a investic ohrožovaných povodněmi v horských částech státu. Vždy rozsahem největší nebezpečí hrozilo a hrozí v Alpách. Na území dnešní České republiky se jednalo o hraniční hory s rychle se rozvíjejícím průmyslem, který využíval vodní energii. Podle tehdejších zpráv byla rozhodujícím impulsem nejen katastrofální, opakovaná povodeň z podzimu roku 1882 Tyrolsku, Korutanech a v Kraňsku, ale také dlouhodobá snaha lesníků a vodohospodářů omezit splaveninový režim v horských bystřinách stavebními úpravami (nejméně od poloviny XVII. století), později péče o celý perimetr (povodí) bystřiny (od 30. let XIX. století). Tehdy definované cíle a metody hrazení bystřin jsou dosud platné a jsou zakotvené v aktuálně platných ČSN 75 2106-1 a -2.

Cílem konference je zdůraznění původních východisek pro založení služby hrazení bystřin jako služby státní a srovnání se současnými trendy, postupy a zabezpečením ochrany obyvatel, krajiny a trvale udržitelného života a podnikání v území ovlivňovaném / ohrožovaném bystřinami. 

Lesy ve střední Evropě jsou v posledních desetiletích výrazně ovlivněny kalamitami, pro oblast České republiky to pak platí obzvláště. Současný rozsah holin spolu se snahou o změnu druhové skladby lesů a tvorbu odolnějších porostů vede lesníky k pěstebním postupům využívajících ve větší míře přírodních procesů. Obnovu kalamitních holin ovlivňuje celá řada nepříznivých faktorů, jedním z nejzásadnějších jsou nepříznivé mikroklimatické podmínky, tlak zvěře a buřeně. Snaha o využití pionýrských dřevin je jednou ze strategií, jak se s těmito nepříznivými vlivy vyrovnat. Cílem tohoto semináře je vedle pěstebního a ekologického potenciálu vybraných druhů těchto dřevin představit i možnosti jejich finálního využití a zhodnocení.

Problematika nárůstu spárkaté zvěře je skloňována napříč celou Evropou, ovšem v případě některých druhů se jedná o problematiku pouze konkrétních států. Podobně je tomu i v případě daňka evropského, jehož hlavní domovinou je nyní střední Evropa, konkrétně pak Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Aktuální geografické rozšíření tohoto druhu je tedy stanoveno. Otázkou však je, jak se s ohledem na zřejmá fakta posledních desetiletí posunul aktuální výzkum fyziologie a etologie daňka obecného. Předně je pak ale zásadní odpovědět také na to, jak jsou nově získané informace přijímány v lesnicko-myslivecké praxi.
Součástí odborného semináře bude dopolední přednáškový blok a odpolední venkovní exkurze do veřejnosti jinak uzavřené Obory Březka.