Prohlášení k TZ Hnutí Duha ohledně pěstování douglasky tisolisté v ČR
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 03.únor 2021
- Zobrazeno: 4390
ČLS se připojila k prohlášení České akademie zemědělských věd, jako reakci na tiskovou zprávu Hnutí Duha z 26. ledna 2021, varující před plošnými výsadbami douglasky tisolisté [Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco].
Douglaska tisolistá představuje dřevinu, jejíž ekologický ekvivalent v evropských podmínkách v podstatě chybí. V současné době je její zastoupení v českých zemích na úrovni cca 0,25 %. V poslední době zájem o její pěstování roste v souvislosti s velkoplošným odumíráním domácích druhů, především smrku ztepilého [Picea abies (L.) Karst.], naší nejrozšířenější dřeviny. Za poslední dvě dekády bylo o jejím pěstování a vlivu na životní prostředí shromážděno velké množství údajů, umožňujících (1) její racionální pěstování, (2) zamezení nežádoucím environmentálním dopadům a vyloučení běžných rizik a (3) využití produkčních, ekologických i environmentálních funkcí v lesních ekosystémech. O všech těchto aspektech jejího pěstování a případných rizikových aspektech v hospodářských lesích máme nyní k dispozici více podkladů než u většiny domácích dřevin.
Je možno zodpovědně posoudit její přínos pro produkci lesů a pro zpracovatelský průmysl. Produkce douglasky je nejvyšší ze všech pěstovaných dřevin mírného pásma, využitelnost dřeva je pak plně srovnatelná se smrkem, v řadě aspektů jej pak předčí. Dopad na půdní prostředí a biodiverzitu je nižší než v případě domácích jehličnanů na nepůvodních stanovištích, především smrku ztepilého a borovice lesní (Pinus sylvestris L.). Lesnický výzkum pak doporučuje vesměs její pěstování v příměsi ve výši 10 – 30 % v případě využití jako hlavní hospodářské dřeviny, pěstování monokultur není v žádném případě doporučováno. Předpokládaná rizika, především dopad na biodiverzitu, jsou v případě smíšených porostů minimalizována. Stabilizační funkce douglasky je prokázána bez pochyb, případy jejího abiotického poškození nelze vyloučit, stejně jako u buku lesního (Fagus sylvatica L.) a dubů (Quercus sp.). Pro minimalizaci rizika zavlečení škůdců je striktně doporučováno využití domácího, již ověřeného reprodukčního materiálu.
Mimo jiné se douglaska dobře zmlazuje přirozeně a v evropském kontextu je hodnocena jako zdomácnělá dřevina s všestranných přínosem. Její případné „invazivní“ chování je v hospodářských lesích jednoduše eliminováno běžným lesnickým hospodařením. Nepřiměřená reakce některých environmentalistických kruhů na její využití v hospodářských lesích, mimo (přísně) chráněná území, je na základě rozsáhlých a komplexních vědeckých analýz v evropském kontextu neopodstatněná a plyne pouze z nedostatku znalostí.
