Lýkožrout smrkový – nové poznatky o bionomii a postupech v ochraně
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 21.červen 2021
- Zobrazeno: 3882
Dne 17. června proběhl v Hradci Králové za účasti 50 zájemců odborný seminář „Lýkožrout smrkový – nové poznatky o bionomii a postupech v ochraně proti němu“. Současná kalamita způsobila odumření tisíců hektarů smrkového lesa zejména na Vysočině, ale i v dalších regionech. Současně ale poskytla mimořádný rozsah možností zkoumat jeho chování a výsledků těchto výzkumů. Předmětem semináře bylo předání těchto poznatků lesnické veřejnosti a umožnit tak jejich přenos do praxe.
V úvodním referátu Ing. Jan Příhoda seznámil přítomné s možnostmi komunikovat kalamitu v médiích a s novými zdroji informací dostupných na webu pro laickou veřejnost, které je možné využít k inspiraci pro přímou komunikaci s veřejností. Současně upozornil i na nebezpečí zneužití kalamity pro dehonestaci lesnického hospodaření v případě, že komunikace ze strany vlastníků a správců lesa nebude vedena, či bude vedena nejednotně či s využitím nekorektních informací.
V následujícím referátu Ing. Marek Mlčoušek seznámil posluchače s možnostmi využití dálkového průzkumu Země pro orientaci a vyhledávání kůrovcem napadeného dříví. Vývoj v této oblasti se posouvá velmi rychle především v rozměrech jednotlivých bodů. Upozornil především na nespecifičnost poškození zjišťovaných touto metodou, velká shoda je v oblasti s vrcholící kalamitou, ale v jiných oblastech se pod stejným vyhodnocením může skrývat množství dalších příčin. Interpretace dat má proto své limity a v zájmovém území by měla být doplněna pozemní rekognoskací. Součástí přednášky byly i ukázky aplikace zpracovávající historické podklady a umožňující jejich srovnání v čase.
Po krátké pauze RNDr. Petr Doležal, Ph.D., ukázal nové poznatky z bionomie lýkožrouta smrkového, severského a lesklého. Jedná se o velmi odolné kůrovce schopné přežít i velmi nízké teploty. V zimě v rámci úspory energie lýkožrouti ztrácejí schopnost létat, což se dá využít při ověřování konce rojení. Při zkracujícím se dni kůrovec ztratí schopnost létat a obnoví ji až na jaře. V teplých podzimních dnech proto může pouze lézt po kmeni a hrabance, ale rojení neprobíhá. Součástí prezentace byly i informace o délce vývoje v závislosti na teplotě a střídání dceřiného a sesterského rojení. Na úvod přednášky seznámil účastníky semináře stručně i s taxonomií kůrovců v širších souvislostech.
Poslední referát Ing. Ladislava Půlpána se zaměřil nejprve na poznatky z šíření gradace (zvětšování ohnisek, zvyšování počtu ohnisek) a následně seznámil posluchače s možnostmi využití vyzkoušených typů obranných opatření a prioritními lokalitami při vyhledávání kůrovcem napadených stromů. Klíčem pro úspěšnou ochranu proti kůrovcům je poznatek o plasticitě rojení v závislosti na maximálních denních teplotách – počátek rojení 20 °C, vrchol rojení 25 – 30 °C s náletem na osluněná místa, nad 30 °C pak do stínu. Nejlépe se proto kůrovec vyhledává ihned po jednotlivých epizodách oteplení, kdy napadené stromy dávkově vzniknou.
Všichni účastníci ocenili rovněž možnost potkat se po období covidových opatření a těší se na další semináře České lesnické společnosti. Fotografie ze semináře v naší fotogalerii.
