Pěstování jedle v podmínkách klimatické změny
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 24.říjen 2022
- Zobrazeno: 6215
Ve Staré vsi u Rýmařova se 18. října uskutečnil další seminář ČLS na téma „Pěstování jedle bělokoré v podmínkách klimatické změny“, pořádaný za podpory Ministerstva zemědělství a Lesů ČR, s. p. Seminář byl také doplněn o venkovní pochůzku v prostoru genové základny Hochwald. Tato odborná akce byla věnována právě aktuálním poznatkům v dané oblasti, zaměřila se především na jedli bělokorou jako taxon, ale stejně tak na její vliv na lesní ekosystém a možnosti jejího pěstování v současných a predikovaných klimatických podmínkách.
Coby historicky jedna z nejvíce přirozeně rozšířených jehličnatých dřevin v ČR, jedle od 19. st. začala v našich lesích výrazně ubývat. Stanoviště, na kterých se v minulosti vyskytovala, byla následně nahrazována bukem lesním či smrkem ztepilým. Od konce 20. st. však soustavně dochází k její lesnické reintrodukci. O tom, proč je jedle, tak ceněná dřevina, a co od ní v budoucnu můžeme očekávat, bylo diskutováno po celý čas semináře.
Popis jedle bělokoré, jejich ekologických nároků a geografického rozšíření, včetně možností pěstování nastínil prof. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, garant odborného semináře. Mimo zmíněná fakta prof. Remeš nastínil také doporučení pro další výzkum jedle. Úvodní přednášku doplnil prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc. (také FLD-ČZU) o problematiku půdního chemismu ve smrkových a jedlových porostech, kterou podložil výzkumem právě z lokalit v oblasti Hochwald. K překvapení účastníků akce prof. Podrázský odhalil, že na základě jeho výzkumu nejsou patrné výrazné rozdíly v půdním chemismu smrku ztepilého a jedle bělokoré. Nutno dodat, že toto zjištění však nikterak nezpochybňuje tolik ceněnou zpevňující funkci kořenového systému jedle. Prezentaci o výchově jedle poskytl Ing. Jiří Novák, Ph.D., reprezentující Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VS Opočno). Zásady výchovy jedlových porostů Ing. Novák obohatil o informace z experimentu, kde bylo využito komolení korun v prořezávce tak, aby byly uvolněni jedinci jedle a zároveň byl v mlazinách udržen vertikální zápoj. Dalším tématem byly škody zvěří, v případě jedle tyto škody v lesním hospodářství rezonují ještě o to víc. S příspěvkem, zabývajícím se právě loupáním a ohryzem, posluchače seznámil Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D. (FLD-ČZU), rovněž představil případovou studii, zrovna tak z oblasti Hochwald. Zajímavým výsledkem práce Ing. Vacka a kol. pak bylo zjištění, že ačkoli je jedle více poškozovaná dřevina než např. smrk, následná hniloba u ní postupuje prokazatelně pomaleji.
Po proběhlých přednáškách a společném obědě v restauraci Severka, se účastníci přesunuli na venkovní exkurzi do jedlových porostů genové základy Hochwald a přilehlých smíšených porostů s příměsí jedle. Tuto exkurzi vedle Ing. Petr Mikulenka, Ph.D. (LČR, s.p.), který představil své mnohaleté zkušenosti ze zmíněných porostů. Venkovní exkurze poskytla popis výběrných principů pěstování jedle bělokoré coby příměsi v porostech smrku a buku, ale také pozitivního výběru jedle v rámci výchovných sečí. Téměř každý účastník exkurze měl pro Ing. Mikulenku připraveno hned několik dotazů. Věříme, že načaté diskuse budou námětem pro další lesnické setkání v oblasti Jeseníků také v budoucnu.
Více v naší fotogalerii.
