Myslivost jako nástroj pěstování lesů s bohatou druhovou a prostorovou skladbou
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 16.září 2024
- Zobrazeno: 80
11.-12. 9. 2024 proběhl ve Strašicích seminář Myslivost jako nástroj pěstování lesů s bohatou druhovou a prostorovou skladbou, a to ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky ČR, s. p. a Fakultou lesnickou a dřevařskou České Zemědělské Univerzity v Praze. Seminář s účastí zhruba 70 zainteresovaných osob byl rozdělen na přednáškovou a exkurzní část, kdy v rámci přednášek vystoupili jak zaměstnanci státního lesního podniku VLS ČR, s. p., tak FLD ČZU v Praze či Ministerstva zemědělství. Společným jmenovatelem příspěvků byly dosavadní výsledky projektu LIFE ADAPT BRDY a další možnosti, pomocí kterých lze lesy nejen oblasti Brdské vrchoviny adaptovat na měnící se klimatické podmínky. Exkurze účastníkům semináře nabídla mnohé zastávky s ukázkami dobré praxe v rámci zalesňování kalamitních holin, hospodaření v dospělých porostech, ale také s ohledem na výchovu smíšených mladých porostů na post kalamitních plochách. Součástí exkurzí byla také návštěva loveckého zámečku Tři Trubky a jeho vlastivědné expozice.
1. den semináře se v prostorech Restaurace Penzion Na Poště ve Strašicích konala jeho přednášková část. Odborný garant semináře Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D. (FLD ČZU v Praze) seznámil účastníky s organizačními záležitostmi a po krátké zdravici požádal Ing. Davida Novotného a Ing. Petra Macháčka (VLS ČR, s. p.) o úvodní slovo. Ing. Novotný a Ing. Macháček hovořili předně o projektu LIFE ADAPT BRDY, o realizaci jednotlivých dílčích cílů projektu, který již doznal několika hmatatelných výsledků. Do kontextu problematiky zvyšování adaptability lesních porostů v rámci měnící se klimatických podmínek posluchače uvedl prof. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. (FLD ČZU v Praze) přednáškou o Adaptaci lesních ekosystémů na klimatickou změnu. O tom, že nicméně i smíšené lesní porosty vedle mnohých pozitiv vykazují celou řadu rizik referoval Ing. Vacek v příspěvku Potenciál a rizika pěstování smíšených porostů. Stať o hospodaření s lesní zvěří, resp. snižování škod lesní zvěří otevřel Ing. Jiří Novák, Ph.D. (VÚLHM VS Opočno) přednáškou o Změně druhové skladby a struktury lesů v kontextu hospodaření se zvěří. Konkrétní vliv škod lesní zvěří popsal Ing. Jan Cukor, Ph.D. (VÚLHM & FLD ČZU v Praze) v zastoupení Ing. Vackem, který odhalil téma Dopadů ohryzu a loupání na růstové procesy a management jehličnatých porostů. Velký podíl na škodách lesní zvěří tvoří škody působené zvěří srnčí, proto doc. Ing. Tomáš Kušta, Ph.D. (FLD ČZU v Praze) referoval také o Hospodaření se srnčí zvěří s ohledem na změny v jejím životním prostředí. Dr. Dirk Roger Eisenhauer (Sachsenforst) účastníky semináře seznámil se stavem hospodaření s lesní zvěří v prostředí sousedního Německa: Vliv zvěře na stav a vývoj lesních ekosystémů v Sasku. Nakonec se také hodilo popsat legislativní rámec lokace mysliveckých zařízení do honiteb, coby prostředku pro snižování stavu populací lesní zvěře. Tématem Umisťování mysliveckých zařízení v lese a mimo les posluchače provedl Mgr. Petr Dvořák (MZe).
Po vyčerpávajícím dopoledním programu a následném obědě byla naplánována odpolední exkurze do lesních porostů, konkrétně za ukázkami demonstračních ploch VLS Divize Hořovice. Ing. Macháček na jednotlivých zastávkách referoval jak o systému hospodaření na jednotlivých lokalitách, ale také o prvních výsledcích zmíněného projektu. Významným tématem pak bylo hospodaření s lesní zvěří, k níž zdejší zaměstnanci přistupují formou výrazné, nicméně účelné redukce. Další část exkurze byla věnována návštěvě loveckého zámečku Tři Trubky, kde byla možnost shlédnout naučnou vnitřní i venkovní expozici, s informacemi o zdejší fauně a floře, ale také o historickém hospodaření s lesními porosty.
Exkurzní program pokračoval také 2. den semináře, opět na místa demonstračních ploch projektu LIFE ADAPT BRDY, na kterých bylo možné sledovat různé praktické příklady zdejšího lesního hospodářství. Tématem byla např. realizace síje přípravných dřevin při zalesňování rozsáhlých kalamitních holin, využívání listnatých výsadeb bez nutnosti výstavby oplocení či aplikace repelentů. Ve výchovných porostech post kalamitních ploch byla vedena diskuze o šířce rozčleňovacích linek, které mimo jiné slouží ke zvyšování stability takových porostů. Byla navštívena celá řada rozpracovaných mýtních porostů, se započatou obnovou formou clonných sečí či s již odrůstající přirozenou obnovou.
Zejména rozsáhlá diskuze účastníků semináře byla dobrou zpětnou vazbou pro praktické příklady adaptačních opatření v lesních porostech Brdské vrchoviny. Věříme, že se do zdejších lesů vrátíme s dalším seminářem, někdy v budoucnu.
