Seminář "Pět let po Kyrillu"
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 25.červen 2015
- Zobrazeno: 9474
Ve dnech 20. a 21. 9. proběhl na Šumavě seminář ČLS "Pět let po Kyrillu aneb Stav lesních ekosystémů po kalamitě Kyrill". Akce, která se uskutečnila v příjemném prostředí RZ Olšina, se zúčastnilo přes 80 účastníků z různých organizací (VLS ČR, LČR, NP Šumava, MŽP, kraje, obce, lesnické školy, atd.).
Pestrá skladba příspěvků účastníky zaujala, a to nejen svou otevřeností a faktografickým zaměřením. Např. Ing. Josef Topka, ředitel VLS ČR, divize Horní Planá v letech, kdy se kalamita po orkánu Kyrill zpracovávala, podrobně představil celý průběh zpracování kalamity. Doc. Jurásek z VÚLHM mimo jiné zdůraznil přednosti plastových chráničů, které mohou při správném technologickém postupu velice efektivně pomoci vnést listnáče i na kalamitní holiny. Ing. Novák též z VÚLHM pak navázal poznatky z experimetnálního výzkumu, který potvrdil, že na zalesněných holinách je dosatek živin pro zdárný vývoj nových výsadeb. Zajímavý byl i příspěvek ing. Klewara z ÚHÚL, prezentující výsledky výzkumu mapujícího migraci lýkožrouta smrkového z NP Šumava do sousedních lesních majetků.
Představitelé NP Šumava přítomné seznámili s provozními problémy, se kterými se při své každodenní činnosti setkávají. "Naši zaměstnanci jsou v každodenním stresu, kdy ostré hranice mezi bezzásahovými zónami a zónami s možností zásahu proti kůrovci způsobují, že za poražení stromu na jedné straně od cesty hrozí pokuta za provedení zásahu a na druhé straně od cesty hrozí pokuta, pokud tam napadený strom nesanujeme..."
V podobném duchu pokračoval i náměstek ředitele NP Šumava, který představil též návrh nové zonace NP Šumava. Jak vyplynulo z předchozích příspěvků, právě zonace a existence velkého množství bezzásahových zón měla hlavní podíl na tom, že po kalamitě Kyrill došlo k přemnožení kůrovce a následné likvidaci porostů. Celkem došlo od roku 2007 k vyvrácení či odumření smrků na ploše přes 8 tis. ha, tj. 17 % rozlohy lesů Správy NP a CHKO Šumava. Nový návrh zonace, který počítá se zachováním bezzásahových zón na cca 15 tis. ha, přítomné naplnil obavou, že kůrovec se bude, v případě uzákonění této zonace, na Šumavě i dále šířit a dojde tak v následujících letech k poškožení i těch porostů, které nyní ještě odolávají. Viz např. lokalita Smrčina.
Cca 50 osob se zúčastnilo i velmi bohaté exkurze druhý den semináře. Dopoledne se účastníci mohli seznámit se stohektarovými uměle zalesněnými plochami na území VLS ČR, divize Horní Planá. Byly zmíněny i praktické problémy spojené s obrovským pohybem těžké techniky v porostech i na lesních cestách v roce 2007. Jak se účastníci mohli na místě přesvědčit, k žádnému trvalému poškození půdy nedošlo a po hlubokých erozních rýhách způsobených těžkou vyklízecí technickou již není ani památky. Důsledné revitalizaci území přispěl i tlak environmentálních organizací, který je v tomto směru možné vnímat jako pozitivní. Návštěvníky tohoto území, které je o víkendech přístupné i široké veřejnosti, byť se nachází v rámci vojenského výcvikového prostoru Boletice, přivítají nově zrekonstruované cesty, altány, naučná stezka i stylová dřevěná rozhledna na Knížecím stolci.
Zcela odlišný přístup byl pak prezentován představiteli NP a CHKO Šumava na vrchu Plechý v odpolední části exkurze. Přítomní zde shlédli stovky hektarů suchého lesa, který někteří pracovníci NP a CHKO Šumava eufemisticky nazývají "jinak zbarveným lesem". Srdce prakticky všech přítomných lesníků, kteří mají svůj život spojený s pěstováním zelených porostů, bylo velice smutné, je však nutné respektovat, že zájmem ochrany přírody v národních parcích může být i něco jiného, než existence vitálních lesních porostů...
Osvěžujícím zakončením exkurze byla následná návštěva lesů premonstrátského kláštera Schlägl v Rakousku, kde správce těchto lesů p. Wollmacher přítomným představil výběrné metody hospodaření využívané v těchto lesích.
Foto z akce zde: Pět let po Kyrillu
