Jak na zlepšení vodního režimu v krajině
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 13.srpen 2015
- Zobrazeno: 12999
Praha: 13. 8. 2015. Současná sucha, kterými je postižena prakticky celá Česká republika vedou mnohé k přehodnocování způsobu nakládání vodou. Odborníci a politici se zamýšlí nad novými opatřeními na lepší hospodaření s vodou v krajině.
Jeden z největších regulátorů vodního režimu jsou lesy. Je známý fakt, že tam, kde došlo k rozsáhlému odlesnění, se následně zvýšil odtok vody z krajiny včetně související eroze půdy. Proto právě lesníci již přes sto let hledají cesty jak zoptimalizovat vodní režim, jak zajistit, aby voda z území neodtékala příliš rychle a nedocházelo ke zbytečné erozi. Jedná se jak o optimalizaci dřevinné skladby na konkrétních lokalitách, tak o různá technická opatření.
Česká lesnická společnost na toto téma 3. 9. 2015 pořádá seminář, kde budou představeny možné postupy, které kloubí hospodářské a environmentální požadavky tak, aby byly maximalizovány požadované efekty. Odborný garant akce - Ing. Roman Bystrický, Ph.D., odborný pracovník Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů k tématu řekl: „Současná doba je však plná protikladů a rozporů. Společnost se oddělila od svého prostředí. Jsme daleko méně v kontaktu s přírodou, než tomu bylo dříve. Proto je pro mnohé kráva fialová a je považováno za samozřejmost, že voda teče z kohoutku.“ A dále připojil určité filosofické zamyšlení: „Na jedné straně se přeceňuje ekonomizmus se svými různě strukturovanými ekonomickými teoriemi. Ty jsou zaměřeny na využívání přírodních zdrojů bez ohledu na budoucnost a jediným kritériem pro posuzování správnosti konání je zisk bez ohledu na důsledky pro přírodu, životní prostředí nebo společnost. Druhý extrém představuje filozofie ekologismu, která vychází z toho, že matka příroda je moudrá a tedy všechno vyřeší za nás. Je nutné ji ponechat jenom prostor a ona vše zařídí a tak to bude dobré. Úplným extrémem je teorie bezzásahovosti. Tyto přístupy se snaží člověka a přírodu od sebe oddělit a vnímat je jako dvě samostatné a nezávislé entity.“
Dr. Bystrický se dotýká závažného aspektu dnešní doby. Oba výše zmíněné postoje nerespektují, resp. idealizují podmínky, ve kterých by se měly realizovat. Ekologismus v Evropě ale i ve světě pracuje se strachem a nejistotami moderního člověka a jeho ztráty vztahu s přírodou a uvědoměním si, že zejména „západní nebo vyspělá“ část světa žije „nad poměry“ tedy, že čerpáme víc přírodních zdrojů, než je únosné.
Žijeme v krajině, jež je již několik staletí kulturně změněna a ovlivněna. Výše popsaný ekologismus zjednodušeně požaduje zastavení zásahů člověka do krajiny s tím, že příroda nejlíp ví, co je pro ni dobré. Ignoruje ale skutečnost, že naše prostředí již není původní a nezměněné. Tedy co to vlastně je ta původní krajina a z které epochy vývoje Země je ta správná? Pouhým „nic neděláním“ nebo bezzásahovým režimem nelze dosáhnout vytvoření původní krajiny. Tento proces je velmi dlouhý a vzniklá „nová“ krajina nebo třeba divočina nebude tatáž krajina existující před zásahem člověka, ale jenom sekundární přírodní struktura.
Tragické je, že oba přístupy jdou na úkor života běžných lidí a nerespektují jejich potřeby a existující vazby. Při realizací svých záměrů vyžadují nebo si také přímo vynucují přispění a akceptovaní lidí, které v konečném důsledku ještě poškodí nebo omezí jejich životní perspektivu a možnosti jejich obživy.
Lesnictví již od 19. století pracuje s vědeckými poznatky a fakty na jejichž základě realizuje promyšlená a odpovědná opatření. Jedno rčení říká, že odborně správná řešení nemohou byt politicky nesprávná, proto by i politici měli odborným poznatkům lesníků naslouchat.
Pouze odpovědný přístup založený na faktech nikoliv ideologiích zachová pro naše potomky plně funkční a stabilní krajinu. K tomu se snaží přispívat i Česká lesnická společnost pořádáním odborných akcí, které kloubí nejmodernější vědecké poznatky spolu s letitou praxí lesníků. Jednou z těchto akcí je i zářiový seminář o ovlivňování vodního režimu krajiny, kde na dopolední blok odborných přednášek bude v odpolední části navazovat venkovní exkurze do místních lesů na Železnorudsku, kde se budou moci účastníci seznámit s konkrétními technickými stavbami v terénu.
Akce by měla přispět k tomu, aby se technické zásahy do krajiny nedémonizovali a pohlíželo se na ně z pohledu účelu, který mají. Dobrých příkladů a řešení není niky dost a je žádoucí, aby se o nich dověděli i jiní. Proto jsou na tuto akci zváni nejen lesníci a vlastníci lesů, ale i širší laická veřejnost, která se tak může na vlastní oči přesvědčit s jakým citem a láskou k přírodě lesníci usilují o harmonické skloubení života člověka s okolní krajinou.
Kontakt a více informací:
Ing. Roman Bystrický, Ph.D.
člen Republikového výboru ČLS
vedoucí odborné skupiny Technologické
Tel.: 480 032 329
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ilustrační foto: Ing. Adam Vokurka, Ph.D., Černý potok, pramenná oblast Jizerské hory (úprava horské bystřiny do balvanitého skluzu za použití místního materiálu)
