Seminář

Odborný seminář s terénní pochůzkou je koncipován z několika témat zaměřených na vodu v krajině. Zahrnuje problematiku od revitalizace vodních poměrů až po vývoj jedinečných podmáčených a rašelinných porostů v Krkonoších se zaměřením na danou lokalitu. Zájmová oblast Lučiny je významná díky četným mokřadům. Z hydrobiologického hlediska jde o unikátní část Krkonoš. Další zajímavostí je, že zde byl po roce 1900 postaven unikátní vodovod pro obec Lánov. Dosud se jeho část dochovala. Lovecká chata, ve které se tato odborná akce uskuteční, byla postaven již roku 1936. Původní majitel Walter Riedel z Polubného nechal dle projektu A. R. Grünera postavit tuto stylovou roubenou loveckou boudu, která se nachází v nadmořské výšce více než tisíc metrů.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář je zaměřen na význam hydrické a vodohospodářské funkce lesů v kontextu probíhající klimatické změny.  S ohledem na význam lesů pro retenci vody v krajině bude diskutována role druhové skladby, způsobu hospodaření v lesích a dalších opatření posilujících vodohospodářskou funkci lesů a celé krajiny. Pozornost bude také zaměřena na vyhodnocení nedávné periody sucha s ohledem na dlouhodobý trend a také na to, jak současné sucho ovlivňuje lesní porosty i vitalitu jednotlivých dřevin. Představena bude i metodika ekonomického hodnocení hydrické funkce lesa.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář je určen zejména středním školám, lesnickým fakultám, lesnickým a dřevařským organizacím, které zaměstnávají absolventy těchto vzdělávacích institucí. Cílem semináře bude návrh možných úprav školního vzdělávacího programu a studijního programu tak, aby co nejlépe vyhovoval současnému stavu, vývoji a trendu v lesnickém a dřevařském sektoru. Veškeré úpravy školního vzdělávacího programu a studijního programu by měly být propojením požadavků a možností vzdělávacích institucí a lesnických organizací v oblastech spolupráce, podpory, odborných praxí, exkurzí, vědy a výzkumu. V rámci semináře dojde také ke zhodnocení vzdělávání v rámci pandemie COVID 19 a toho, jaký dopad má distanční výuka na znalosti, schopnosti a dovednosti žáků a studentů. Součástí semináře bude také charakteristika a profil současné mladé generace (generace Z), která má jiné vlastnosti a dovednosti (především přirozený vztah k technologiím a jazykovou vybavenost), naopak jí schází některé osobnostní charakteristiky. I tento fakt je nutné v rámci vzdělávání i výkonu profese respektovat.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Současné změny v krajině, které se kolem nás odehrávají, jsou celkové a les je jejích nedílnou součástí. Zdaleka se nejedná o okrajové téma, protože les významně neovlivňuje pouze tvář krajiny, ale i hydrologii či způsob, jakým trávíme volný čas. Lesy v Čechách a na Moravě se v posledních 40 letech výrazně mění. Imisní kalamita v 80. letech minulého století, klimatická změna či kůrovcová kalamita jen podtrhují problematický vývoj našich lesů. Predikce budoucího vývoje lesů tak naznačují zásadní změny v hospodaření. Je však důležité mít na paměti, že les by měl plnit ekologické (ochrana půdy, ochrana vodních zdrojů, ochrana krajiny a přírody), sociální a kulturní (uchování krajiny a kulturního dědictví, rekreační funkce), ale i ekonomické (obnovitelný přírodní zdroj, zdroj zaměstnání a příjmů) funkce. V budoucnosti by tak nemělo dojít ke snížení konkurenceschopnosti českého lesního hospodářství.

Předpokládáme sice, že následující desetiletí budou představovat předěl v historii našeho lesa a lesnictví, ale budoucnost neznáme a možná bude jiná, než si dnes myslíme, ale přírodní procesy jsou někdy překvapivé. Přesto se s ní dá nějakým způsobem pracovat. Lze očekávat, že dojde k posunu lesních vegetačních stupňů či že se ve smíšeném lese některé dřeviny prosadí lépe než jiné. Roste počet horkých letních dní a zvyšuje se pravděpodobnost požárů s čím souvisí potřeba kvalitní cestní sítě, malých vodní nádrží či rozčleňovacích prvků lesa. A mohli bychom pokračovat dále, avšak to už je náplní odborného semináře.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

V současné době plocha lesů v České republice stále pomalu narůstá. Důvodem je především zalesňování marginálních zemědělských půd a v menší míře i výsadba lesních dřevin a porostů v rámci stabilizace krajiny. Růst a vývoj nových výsadeb a jejich vliv na prostředí mají bezesporu výrazný dopad na dynamiku životního prostředí a řadu ekologických procesů, kvantifikace vlivů zalesnění je však v každém případě neúplná. Seminář má za cíl shrnout dosavadní znalosti a na starších i nově založených výzkumných plochách získat nové relevantní poznatky pro další výzkum a především praxi: státní správu i lesnický provoz. V rámci odborné akce budou prezentovány nejnovější výsledky týkající se jednak vývoje porostů, tak i vlivu zalesnění na půdní změny jednotlivých studovaných lokalit. Součástí semináře bude i terénní exkurze na výzkumnou plochu Doubek na Černokostelecku, založenou na podzim 2019, zahrnující rozsáhlé a reprezentativní výsadby domácích i introdukovaných dřevin a jejich směsí.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Kůrovcová kalamita není zdaleka zažehnána, naopak se šíří do dalších oblastí. Odborný seminář si klade za cíl detailně informovat účastníky o novinkách v oblasti bionomie, ekologie a hubení kůrovců, zejména pak s akcentem na lýkožrouta smrkového. Od počátku druhé poloviny minulého století je lýkožrout smrkový nejvýznamnějším hmyzím škůdcem našich lesů. Objem napadeného dříví v jednotlivých letech značně kolísal. Byly zde více méně celoplošné periody kalamitního výskytu, kdy se objem kůrovcového dříví pohyboval v rozmezí 1–2 mil. m3. Po extrémních teplotách v létě 2015 a následně po extrémním roce 2018, kdy poprvé v historii byly tři úplné dceřiné generace, došlo k přemnožení kůrovců, se kterým se potýkáme dodnes. To přináší tlak na efektivitu ochrany a využití kapacit. Současná kalamita ale přinesla i možnost získat nové informace z bionomie kůrovců a ověřit nové možnosti obrany proti nim. Seminář přináší nové informace z bionomie lýkožrouta smrkového a severského a praktické zkušenosti s obranou proti nim v současné kalamitní situaci.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

AKCE BUDE POŘÁDANA! Seminář bude modifikován a kapacita účastníků omezena dle nařízení vlády zde dne 30.9. na 20 osob.

Zajišťování lesní hospodářské evidence je nedílnou součástí hospodaření v lesích. Mezi tyto povinnosti patří i příjem a evidence dříví za jednotlivé porosty. Mimo standardní manuální postupy měření a příjmu dříví, je možné využívat i metody elektronického měření a příjmu dříví s využitím harvestorů přímo v lesních porostech nebo vyhodnocováním snímků z odvozních míst. Těmito postupy je možné výše uvedenou činnost urychlit, ale stejně jako manuální měření, přináší také svoje problémy, které jsou často způsobeny neznalostí s jejich užíváním. V rámci semináře bychom chtěli účastníky seznámit s možnostmi elektronického měření a příjmu dříví (především harvestory); upozornit na nejčastější chyby, které jsou nejčastěji spojeny s příjmem dříví harvestory, kterými je ročně vyráběno cca 35 % objemu dříví; demonstrovat možnost kontrolní přejímky dříví elektronickou průměrkou; vést diskusi s účastníky semináře nad problematikou elektronických přejímek v lesním provozu; demonstrovat exkursí ve školícím centru pro operátory ČLA Trutnov možnosti vzdělávání operátorů harvestorů.

V současné době vznikají v souvislosti s kalamitním hynutím hlavních hospodářských dřevin, především smrku ztepilého [Picea abies (L.) Karst.], rozsáhlé holiny. Tato kalamita nemá obdobu v historii lesnictví českých zemí a představuje tak zásadní výzvu nejen pro lesní hospodáře, ale především pro celou společnost. Cílem odborného semináře je formulovat hlavní výzvy, před kterými stojí nejen lesnický, ale i dřevařský sektor, možná dílčí řešení, a hlavně základní potřeby blízké i vzdálenější budoucnosti. Na dopolední přednáškový blok semináře naváže venkovní exkurze s ukázkou zakládání lesů nové generace na experimentálních plochách ve správě Lesů České republiky, s.p. na Lesní správě Telč.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Seminář bude zaměřen na zhodnocení současného stavu lesnické legislativy v České republice (resp. legislativních předpisů, které mají vliv na hospodaření v lesích) z různých úhlů pohledu. Bude také provedeno porovnání české lesnické legislativy s právní úpravou v okolních zemích, zejména s ohledem na míru regulace, podrobnost, přehlednost apod. Nebudou chybět ani příspěvky zaměřené na to, jaké změny by v budoucnu měly (mohly) v této oblasti nastat, a to z pohledu velkého soukromého vlastníka lesů i z pohledu správce státního lesního majetku.

Nelegální těžba dřeva v tropických oblastech se pouze zdánlivě nedotýká nás v České republice. Každý rok prostřednictvím i takových surovin jako je papír a buničina je importováno obrovské množství tropického dříví do ČR, potažmo do EU. Zcela jistě by nás mělo zajímat proč dochází k těžbě v tropických oblastech, za jakých podmínek a zda můžeme zabránit těžbám, které mají devastační účinky nejen na životní prostředí, ale také na sociální vztahy. Seminář si klade za cíl s odborníky, kteří tropické oblasti osobně navštívili, hledat cestu, jak nevyužívat přírodní zdroje tropických oblastí nad přijatelnou mez. Odborný seminář je zaměřený na těžbu dřeva v tropických oblastech světa, na dovoz tohoto dříví, nejen do ČR, na jeho zpracování a naplnění legislativních podmínek, například Nařízení o dřevu. Programem Vás provedou specialisté v oboru, působící i v tropických oblastech na územích Etiopie, Kamerunu a Peru. Na dopolední blok přednášek naváže venkovní exkurze s dendrologickým výkladem v slatiňanském zámeckém parku. Seminář je zaměřený na dovozce a zpracovatele dřeva, na kompetentní osoby zabývající se Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 a na všechny, které problematika tropického dřeva zajímá.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Lesnické meliorace a hrazení bystřin patří k základním lesnickým činnostem. Historicky se meliorace realizovaly proto, aby došlo ke zlepšení podmínek pro obhospodařování lesa úpravou výšky hladiny spodní vody. Hrazení bystřin sloužilo a slouží k ochraně lesního prostředí a k ochraně území pod těmito stavbami před erozní a unášecí sílou vody a před vznikem škod z povodní. Dnes jsou všechna tato opatření a stavby v lese kritizovány za odvádění vody z lesního prostředí. Proč se dělala a jak vznikala tato díla? A jaká je dnešní situace? Jaké jsou perspektivy těchto děl do budoucnosti? Lze využít existující opatření a stavby a posunout je dál a výš, tak aby bylo možné skutečně regulovat hydrologický režim v lesích? Odpovědi na tyto otázky by chtěl poskytnout tento seminář.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Nejčastěji zastoupeným introdukovaným dřevinám již lesnický výzkum i praxe věnovaly jistou pozornost a je vcelku jasný koncept jejich začlenění do systému LH České republiky. V souvislosti s klimatickou změnou se však nabízejí další dřeviny, kterým je záhodno věnovat pozornost a připravit jejich využití ve větší míře. K nim patří například akát, borovice černá, kaštan setý a další, dosud považované za výjimečně využitelné. Cílem semináře je shrnou jak starší poznatky o jejich pěstování, tak i nejnovější výsledky lesnického výzkumu v domácích podmínkách. V rámci diskuze pak je možno formulovat i další požadavky, které bude větší zavádění dalších druhů introdukovaných dřevin klást na lesnictví, návazná zpracovatelská odvětví i celou společnost. Součástí semináře bude i odpolední venkovní exkurze.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Dvoudenní odborná akce se bude zabývat problematikou zadržení srážkové vody z přílivových dešťů v porostech zasažených kůrovcovou kalamitou v bezzásahových územích. Konkrétně se bude jednat o vztah mezi nízkou retencí lesních porostů a jímací schopností bezzásahových řečišť toků v dlouhých dolinách Vysokých Tater s následnými škodami na turistických chodnících, lesních cestách a ostatních stavbách lesní infrastruktury. Workshop bude také zaměřen na problematiku předčasné obnovy lesních porostů v zóně národního parku a včasnou výchovu lesních porostů za účelem zvýšení biodiverzity a statické stability.

Naše lesy protíná bezpočet různých dopravních koridorů, energovodů, vodovodů a dalších typů liniových staveb. Zvláště v posledních letech se stupňuje tlak vlastníků a správců liniových staveb na vlastníky lesů v duchu zajištění bezpečnosti a veřejného zájmu. Skutečnost ukazuje, že ani lesní zákon v tomto duchu neposkytuje lesnické veřejnosti dostatečnou ochranu. Často jde o podnikatelské zájmy, které se veřejným zájmem pouze zaštiťují. Jaké jsou práva povinnosti vlastníků a správců liniových staveb a naopak jaké jsou povinnosti vlastníků lesů  a osob hospodařících v lesích? Seminář si klade za cíl zvýšit míru informovanosti lesnické veřejnosti a přinést odpověď  na často se objevující otázky s problematikou spojené.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.

Naše lesy protíná bezpočet různých dopravních koridorů, energovodů, vodovodů a dalších typů liniových staveb. Zvláště v posledních letech se stupňuje tlak vlastníků a správců liniových staveb na vlastníky lesů v duchu zajištění bezpečnosti a veřejného zájmu. Skutečnost ukazuje, že ani lesní zákon v tomto duchu neposkytuje lesnické veřejnosti dostatečnou ochranu. Často jde o podnikatelské zájmy, které se veřejným zájmem pouze zaštiťují. Jaké jsou práva povinnosti vlastníků a správců liniových staveb a naopak jaké jsou povinnosti vlastníků lesů  a osob hospodařících v lesích? Seminář si klade za cíl zvýšit míru informovanosti lesnické veřejnosti a přinést odpověď  na často se objevující otázky s problematikou spojené.

Již není možné přihlásit se na tuto akci.