Aktuality

Znělka ČLS "Óda na pivoně šumavského"

Podrobnosti: Zveřejněno: 05.březen 2023; Zobrazeno: 1673

Skladba „Óda na pivoně šumavského“ se stala oficiální znělkou České lesnické společnosti, z. s.

Česká lesnická společnost úspěšně pokračuje na poli šoubyznysu. V loňském roce vydala naučnou knihu „Český a moravský les“ ve spolupráci s Václavem Cílkem, stejně tak opět úzce spolupracovala s trubačskou skupinou Markazíni. Po populárních hudebních videoklipech „Zalesňovací“, „Voda“ a „Klimatická“ bylo pro Vás připraveno další pokračování s názvem „Ukliďmě Česko“. Nyní bychom však rádi představili jedinečnou znělku ČLS, jež vás dobře naladí a zavede do tajuplného Šumavského hvozdu.

Skladba je inspirována kouzly české přírody, stejně jako hravostí hudby W. A. Mozarta. Původní myšlenka skladby vychází z tradice českomoravských loveckých signálů a hlaholů. Profesor myslivosti Antonín Dyk z brněnské lesnické fakulty a později hudebník pražské hudební školy Josef Selement složili lovecké skladby pro lesnice a borlice na motivy jednotlivých druhů zvěře, které se dnes hrají a slouží jako poslední pocta ulovené zvěři. Taková pocta ovšem doteď chyběla pro tajemný taxon našich především jižních pohraničních oblastí, pivoně šumavského.

Nutnost vzniku pocty vznikla v okamžiku přímého pozorování pivoně autorem na Blaníku u Radenína. Znělka se tedy snaží navodit atmosféru pivoně ladně poskakujícího po lukách a lesích v předhoří Šumavy pomocí hravé melodie, ne nepodobné melodiím zmíněného Amadea, svou strukturou však zůstává věrná lovecké Hudbě starých mistrů Jiřího Ignáce Linka a Mozartova nástupce v pozici dvorního kapelníka na císařském dvoře ve Vídni, učitele hudby Leopolda Koželuha.

Číst dál: Znělka ČLS "Óda na pivoně šumavského"

Prosazujeme zachování stávající minimální výměry honiteb

Podrobnosti: Zveřejněno: 16.únor 2023; Zobrazeno: 3481

Minimální výměra honiteb je jedním ze zásadních témat, diskutovaných v rámci projednávání novely Zákona o myslivosti. Republikový výbor České lesnické společnosti, z. s. zastává postoj pro zachování stávající minimální výměry 500 ha. Toto stanovisko je založeno na prakticky i vědecky ověřených faktech a nijak nesouvisí se zájmy jednotlivců či lobbistických skupin. Úvodem je nutné konstatovat, že ani současná minimální výměra honiteb dle nejnovějších vědeckých poznatků zcela nerespektuje biologické nároky většiny druhů spárkaté zvěře, žijící na našem území. Závěry výsledků, které potvrzují výše zmíněné lze dokumentovat například u jelena evropského, který se v průměru pohybuje na území o výměře 1 039 ha. Prase divoké pak obývá území o průměrné výměře 661 ha. Podobné výsledky byly zjištěny také u dalších druhů spárkaté zvěře, která se na našem území vyskytuje. Na základě dostupných výsledků výzkumu lze tedy jednoznačně poukázat na nedostatečnou současnou minimální výměru honiteb. Jelen evropský, prase divoké, ale i další druhy spárkaté zvěře mezi uměle vytyčenými honitbami tak často přechází.

Lesní hospodářství, zásady ekologie lesa a myslivecký management jsou v kontextu tohoto regionu ČR založeny na podobných principech. V rámci objektivního přístupu je proto velmi snadné srovnat minimální výměru honitby s okolními zeměmi. Největší minimální výměra se nachází ve státech, ve kterých se vyskytuje populace jelena evropského, avšak sousední státy s tímto druhem zvěře smysluplně hospodaří. Jako příklad lze uvést sousední Polsko, kde minimální výměra honitby činí 3 500 ha. Poté následuje Maďarsko, s minimální výměrou honitby o 3 000 ha. Specifické je Slovensko. Na území tohoto nám velmi blízkého státu je výměra honitby diferenciována na základě druhů zvěře, které se v honitbě vyskytují a se kterými je tedy i myslivecky hospodařeno. V honitbách, ve kterých se nachází jelen evropský, činí minimální výměra 3 000 ha. V podhůřích, kde je hospodařeno primárně se srnčí zvěří, klesá výměra na 2 000 ha, v nížinách pak činí minimální výměra „pouze“ 1 000 ha (nicméně i v tomto případě se jedná o dvojnásobek hodnoty minimální výměry honitby v ČR). Typicky přístup našich sousedů ze Slovenska pak zcela dostatečně respektuje biologické nároky lesní zvěře.

Číst dál: Prosazujeme zachování stávající minimální výměry honiteb

pf 2023

Podrobnosti: Zveřejněno: 16.prosinec 2022; Zobrazeno: 2199

Milí partneři, vážení správci zeleně okolo nás, přátelé přírody, členové ČLS,

přijměte prosím přání klidného prožití vánočních svátků, pevného zdraví a další energie do následujícího roku 2023.

Těšíme se na spolupráci v roce 2023.

Zajištění kultur na kalamitních kůrovcových holinách

Podrobnosti: Zveřejněno: 13.únor 2023; Zobrazeno: 1533

Dne 9.2.2023 proběhl v prostorách Národního zemědělského muzea v Praze 1. odborný seminář České lesnické společnosti, z. s. v roce 2023. Tentokráte se jednalo o akci s názvem: „Zajištění kultur na kalamitních kůrovcových holinách“. Garantem semináře byl doc. Ing. Petr Zahradník, CSc. z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Seminář byl rovněž akreditovaný u Ministerstva zemědělství, respektive Ministerstva vnitra ČR.

Úvodní slovo setkání pronesl tajemník ČLS coby organizační garant akce, následovalo uvedení do problematiky ochrany lesa a jeho obnovy právě odborným garantem doc. Zahradníkem, jenž navázal přednáškou s titulem: „Dynamika vzniku holin v současné kůrovcové kalamitě“. Zmíněný příspěvek shrnul dosavadní vývoj kůrovcové kalamity, historické kůrovcové kalamity na území ČR či rizika spojená s obnovou kalamitních holin. V závěru přednášky doc. Zahradníka zazněla také celá řada doporučení pro lesnickou praxi.

Číst dál: Zajištění kultur na kalamitních kůrovcových holinách

Osvěta členů pobočných spolků České lesnické společnosti v roce 2022

Podrobnosti: Zveřejněno: 16.prosinec 2022; Zobrazeno: 1660

Nejen odborné semináře, pořádané centrálně pro celou oblast naší republiky, jsou každoroční stálicí činností ČLS, pravidelné jsou také setkání lesníků a další odborné i laické veřejnosti při příležitostech seminářů a konferencí, pořádaných pobočnými spolky ČLS. Díky spolupráci ČLS s Českou technologickou platformou pro zemědělství, se podařilo uspořádat 4 lokální odborné akce právě v sídlech pobočných spolků a jejich okolí.

Ve dnech 11. a 12.3.2022 proběhl dvoudenní odborný seminář při tématu: „Příležitosti a hrozby pro lužní lesy a jejich význam v době klimatických změn“. Seminář včetně exkurze uspořádal pobočný spolek ČLS v Hradci Králové, v čele s garantem akce Mgr. Martinem Polívkou, DiS. Součástí akce byla také ukázka zpracování dřeva a výrobě papíru. Páteční odpoledne účastnící strávili na exkurzi ve firmě Mondi Štětí a.s., kde byly účastníkům akce sděleny zásadní souvislosti výroby, stejně jako bezpečnosti práce, zrovna tak byly popsány používané technologie. Teoretické sdělení doplnila také hojná diskuze. Po exkurzi ve zmíněném podniku se účastníci semináře přesunuli do prostor zámku ve Veltrusech, aby zde vyslechli příspěvky věnované právě lužním lesům. Svou prezentaci postupně představil Mgr. Petr Karlík („Přírodní rezervaci Úpor – Evropsky významnou lokalitu CZ0210186 z pohledu zpracovatele plánu péče o ZCHÚ“), Mgr. Martin Polívka („Hospodaření v lesích na lužních stanovištích – význam, příležitosti a hrozby v době klimatických změn“), o Aktuální problematice škodlivých činitelů lužních porostů pohovořili RNDr. Adam Véle a Ing. František Lorenc z VÚLHM. V závěrečném příspěvku se Mgr. Martin Polívka zaměřil na výrobu, prodej a zpracování cenných listnatých sortimentů – Dražby. Bohatá diskuse k teoretické části pokračovala i druhý den při samotné venkovní pochůzce, která směřovala přímo k soutoku Labe a Vltavy a do přilehlého okolí. Právě na exkurzi se všem přítomným otevřel pohled jednak na rozkvetlé sněženky, které lemovaly takřka celou trasu vycházky, ale také na rozpadající se jaseniny.

Číst dál: Osvěta členů pobočných spolků České lesnické společnosti v roce 2022

Reakce na článek: V jádru sporu o národní park Křivoklátsko je výkon myslivosti

Podrobnosti: Zveřejněno: 31.leden 2023; Zobrazeno: 1851

Článek si klade za cíl uvézt na pravou míru celou řadu tvrzení, která zazněla v původním textu, zveřejněném na webu Ekolistu, a který označuje myslivost za klíč (jádro) celého sporu založení Křivoklátského národního parku. Hned v úvodu článku autorů Libora Ambrozka a Jaroslava Obermajera je zdůrazněno, že poskytují racionální pohled na problematiku dlouhodobého odmítání návrhu na vznik národního parku Křivoklátsko. Toto je však nutné jednoznačně odmítnout. Autoři text pojali jako jednostrannou propagaci na podporu vzniku národního parku a v následujících několika bodech lze zcela jasně pojmenovat, proč je téma myslivosti pouze zástupným problémem.

Představu o historii lovu (a tedy i reálných stavech) spárkaté zvěře na Křivoklátsku v období Fürstenberků si můžeme utvořit na základě loveckého výkazu sestaveného Rudolfem Maxerou za období 1814–1913. V tomto století bylo na křivoklátském panství uloveno celkem 17 576 kusů vysoké zvěře, 2 275 kusů zvěře černé zvěře a 17 671 kusů srnčí zvěře. A to v dobách, kdy byla celková početnost spárkaté zvěře mnohonásobně nižší než nyní a bylo mnohem obtížnější na zvěř narazit, nebo ji dokonce ulovit. Zvěř byla navíc lovena nesrovnatelně horšími zbraněmi. Tehdejší lovci nedisponovali termovizními zaměřovači ani přístroji na noční vidění, a přesto dosáhli úctyhodných úlovků. To jednoznačně dokladuje, že zvěř měla na formování a rozvoj současných lesních ekosystémů podstatný vliv, který docílil stavu lesa, který nyní chceme chránit!

Číst dál: Reakce na článek: V jádru sporu o národní park Křivoklátsko je výkon myslivosti