Požár v NP České Švýcarsko nemůže zůstat bez reakce

Je nezbytné zahájit diskuzi o přístupu ke krajině a ochraně přírody i řešení požárních rizik v lesích. Bezprecedentní požár v NP České Švýcarsko odhalil mnoho hrozeb, které souvisejí s klimatickou změnou, přístupy k ochraně přírody, vysokou návštěvností některých přírodních lokalit nebo limity hasebních zásahů. Zásadním úkolem politické reprezentace a odborníků z celého spektra souvisejících činností není podle našeho názoru hledání viníků, ale hledání způsobů, jak podobným událostem v lesích předcházet. K této konstruktivní a věcné diskusi bychom rádi vyzvali.

Fakt, že se vlivem změny klimatu zvyšuje riziko vzniku požárů, by měl iniciovat zavádění opatření, která mohou zabránit jejich rozšíření do rozsahu, který jsme viděli v NP České Švýcarsko (průměrná velikost lesního požáru ČR v období 1992-2021 je 0,38 ha). Je zřejmé, že každé území, a to i území národního parku, je oblastí, kde se střetává více zájmů a požadavků. Přestože jeden společenský zájem může převážit, neznamená to, že je možné ignorovat ostatní. Naopak je nutné velmi pečlivě zvažovat důsledky specifické péče o konkrétní území na jeho okolí a obyvatele. Proto odmítáme přístupy zveřejněné v návrhu zásad péče o NP České Švýcarsko, které například uvádějí, že je velkou výzvou hledat do budoucna řešení, jak využívat oheň v obnovním managementu chráněných území nebo, že hašení požárů je v principu zásahem do nerušeného průběhu přírodních dějů, i když platí, že naprostá většina požárů je dnes způsobena činností člověka. Tento přístup považujeme za hazard s budoucností předmětů ochrany v chráněných územích, ale i za potenciální ohrožení dalších lokalit, majetků a krajiny jako celku.  V Německu již saský premiér Michael Kretschmer vyzval k přehodnocení a debatě o hospodaření v národních parcích. Považujeme za naprosto nezbytné, aby podobná diskuze začala i České republice a v kontextu požáru v NP České Švýcarsko se začaly co nejrychleji (i s ohledem na stávající požární riziko na zbylém území NP České Švýcarsko) hledat odpovědi zejména na otázky související s tématy bezpečné principy ochrany přírody, poučení z požáru v NP České Švýcarsko, integrace protipožárních opatření do zásad péče a managementu chráněného území, akceptování rizik veřejností a výzkum.

Číst dál: Požár v NP České Švýcarsko nemůže zůstat bez reakce

Mezinárodní spolupráce s Polskou lesnickou společností

Česká lesnická společnost je aktivni i mezinárdoním poli. Delegace z Polské lesnické společnosti navštívila lesy středních a severních Čech dne 21. až 23 července. První den exkurze polské delegace započal na majetku Školního lesního podniku Kostelec nad Černými lesy. Na ŠLP navštívili polští lesníci mimo jiné Arboretum Fakultě lesnické a dřevařské v Kostelci nad Černými lesy, jež bylo založeno v roce 1954 prof. Dr. Ing. Pravdomilem Svobodou, DrSc. K dnešnímu dni je zde evidováno 8186 jedinců, přičemž celkový počet taxonů čítá 1707. Poté byly předmětem prohlídky výzkumné plochy jedle bělokoré a introdukovaných dřevin Katedry pěstování lesů při Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. 

Následující den byla předmětem exkurze návštěva CHKO Křivoklátsko, která byla zahájena na vrchu Štýlovna, ze kterého je výhled na jeho celkové panorama. Zde byli polští lesníci seznámeni s celkovou výměrou Křivoklátska, rozlohou lesa, největšími vlastníky lesa a druhovým zastoupením dřevin. Poté následovala druhá zastávka u pomníku sv. Jána, který nechal postavit tehdejší majitel panství Valdštejn na počest dvou slavných honů z roku 1721 pro tehdejší rakouskou císařovnu Alžbětu Kristinu Brunšvickou. Ta na tomto místě za jediný den ulovila 138 ks jelenů a druhého roku 1723 pro jejího manžela Karla VI., který zde opět za jediný den ulovil 108 ks jelení zvěře. Venkovní exkurze na Křivoklátsku byla zakončena „výšlapem“ na Týřovské skály odkud je panoramatický pohled na kaňon Berounky. Druhou polovinu dne navštívila polská exkurze Českou zemědělskou univerzitu v Praze, kde byl součástí prohlídky i nejmodernější technický pavilon a výzkumné laboratoře Fakulty lesnické a dřevařské. 

Číst dál: Mezinárodní spolupráce s Polskou lesnickou společností

Nové poznatky ve výzkumu introdukovaných dřevin

Na zámku v Kostelci nad Černými lesy se 28. června uskutečnil další seminář ČLS na téma „Nové poznatky ve výzkumu introdukovaných dřevin“, pořádaný za podpory Ministerstva zemědělství. Tato odborná akce byla věnována aktuálním poznatků v dané oblasti a zaměřila se především na méně využívané druhy introdukovaných lesních dřevin. Jejich význam roste v souvislosti s probíhající klimatickou změnou a s výzkumem jejich potenciální využitelnosti na jedné a možného invazivního chování na druhé straně. Nejčastěji zastoupeným introdukovaným dřevinám již lesnický výzkum i praxe věnovaly jistou pozornost a je vcelku jasný koncept jejich začlenění do systému LH České republiky, u řady dalších je pak tento deficit výrazný. Cílem semináře bylo shrnout jak starší poznatky o jejich pěstování, tak i nejnovější výsledky lesnického výzkumu. V rámci diskuze pak bylo cílem i formulování dalších požadavků, které bude větší zavádění dalších druhů introdukovaných dřevin klást na lesnictví, návazná zpracovatelská odvětví i celou společnost.

Úvodem shrnul obecné okolnosti využívání introdukovaných dřevin ředitel OdborU hospodářské úpravy a ochrany lesů MZe Ing. Václav Lidický, který jejich pěstování zasadil do legislativního rámce. Následně pracovník VÚLHM VS Opočno, Ing. David Dušek, Ph.D. představil nově zahájený projekt NAZV, zaměřený na výzkum využití exotických dřevin v podmínkách ČR. Detailně představil jeho strukturu a nastínil postup řešení, včetně prakticky uchopitelných výstupů z hlediska koordinátora a hlavního řešitele projektu. Další příspěvek prof. Ing. Viléma Podrázského, CSc. z KPL FLD ČZU v Praze informoval o výzkumné ploše Doubek, nedaleko od Kostelce, kde je sledování široké spektrum domácích i nepůvodních dřevin včetně vlivu melioračních materiálů. Předběžné výsledky doložily jak úspěšné odrůstání výsadeb, tak v některých případech i příznivý vliv materiálu Alginit na růst nepůvodních dřevin i cenných listnáčů. Příspěvek prof. Ing. Ivo Kupky, CSc. ze stejné instituce doložil shrnutí problematiky dubu červeného včetně výsledků ze sledovaných výzkumných ploch. Doc. Kuneš představil problematiku akátu a její řešení na Katedře pěstování lesa FLD ČZU v Praze. Zvláštní pozornost pak byla věnována borovici černé, kdy Ing. Josef Gallo, MSc. Ph.D. uvedl rešeršní práci věnovanou jejímu pěstování a prof. Podrázský účastníky seznámil s výsledky šetření a srovnání proveniencí této dřeviny v arboretu Sofronka, Bolevec u Plzně.

Číst dál: Nové poznatky ve výzkumu introdukovaných dřevin

Vyjádření ČLS k požáru v NP České Švýcarsko

V Národním parku České Švýcarsko hoří les. Požár zachvátil území o rozloze více než 1200 ha, to jsou zprávy, které nás provázejí již několikátý den a nemohou nechat lhostejného žádného člověka. Citlivé je toto téma pro lesníky, zvláště pro každého, kdo se musel ve svém profesním životě s nějakým požárem lesa sám potýkat. Bez nadsázky se jedná o jeden z největších požárů lesa za posledních několik desetiletí. V současnosti je zasaženo území cca 2 km široké a 5 km dlouhé. Jedná se o území, které bylo ponecháno samovolnému vývoji a postižené rozsáhlou kůrovcovou kalamitou z minulých let, jejíž konec je v nedohlednu. Požár ukázal, jak nebezpečný management samovolného vývoje s ponecháním obrovského množství suché dřevní hmoty, může být. Též ukázal, jak důležitá je často kritizovaná lesnická infrastruktura na všech stupních, která umožní v případě podobných situací efektivně zasáhnout, umožní přístup záchranným sborům, hasičům ale i při použití běžné lesnické techniky maximálně eliminovat škody. Důležitá je také zmínka chybějící sítě protipožárních pásů.

Zde již nejde jen o přírodu samu, ale také o lidi, kteří v daném území žijí, kteří v daném území mají zde své domovy, chaty, chalupy či podnikatelské provozovny. Česká lesnická společnost dlouhodobě nesouhlasí s přístupem ochrany přírody směřujícím k ponechávání rozsáhlých území samovolnému vývoji. Ten je často upřednostňován před méně razantním lesnickým přístupem pozvolného přechodu k přirozenější podobě lesních ekosystému. Je to opravdu společenská objednávka nebo pouze zájem úzké skupiny lidí? Jistěže se již ozvaly hlasy, že požár lesa je přeci normální součást přírodních procesů divočiny. Je tomu skutečně tak i uprostřed hustě zalidněné střední Evropy?  Počkejte již za rok se vše zazelená a do deseti let bude les zpátky. Do jaké míry jsou podobná tvrzení pravdivá a zavádějící? Nebo tento přehnaný optimismus je záměrný? Jisté je, že řada stanovišť bude následně poškozena erozí. Přívalové deště budou ohrožovat další a další území. Přidá se větrná eroze. Ani výskyt dalších požárů v následujících letech nelze vyloučit. Genofond druhů rostlin i živočichů, kvůli kterým bylo zvláště chráněné území zřízeno je nenávratně narušen. Na velkém území vznikne stejnověký les.

Číst dál: Vyjádření ČLS k požáru v NP České Švýcarsko

12. ročník národního kola soutěže Mladí lidé v evropských lesích už má vítěze

Ve dnech 20. a 21. června uspořádala Česká lesnická společnost (ČLS) v prostorách a za organizačního zajištění Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (FLD ČZU) národní kolo 12. ročníku mezinárodní soutěže Mladí lidé v evropských lesích (Young People in European Forests; YPEF). Národního kola se zúčastnilo 11 tříčlenných družstev, které soutěžily v teoretických i praktických znalostech lesa a evropského i českého lesnictví. 

První den se soutěžící v prostorách zámku v Kostelci nad Černými lesy museli vypořádat s písemným testem, který byl složen z 30 anglicky formulovaných otázek o evropském lesnictví a s prezentací v anglickém jazyce na téma „Dřevo jako obnovitelný materiál budoucnosti“.  Ve volných chvílích byla pro soutěžící i jejich doprovod připravena ukázka lesní pedagogiky a výstupů vědy a výzkumu FLD ČZU. „Velký zájem u soutěžících i pedagogů vzbudily zejména preparáty ryb a dalších živočichů, u kterých k jejich konzervaci byla využita metoda plastinace. Ta je u široké veřejnosti známá především díky výstavě Bodies“, uvedl za organizátora národního kola YPEF, Radim Löwe z FLD ČZU. Oblibě se však také těšil fotokoutek a v podvečer se uskutečnila prohlídka kosteleckého zámku Školního lesního podniku ČZU.

Číst dál: 12. ročník národního kola soutěže Mladí lidé v evropských lesích už má vítěze

Letní dětský tábor

V letošním roce pořádala Česká lesnická společnost letní dětský pobytový tábor pro děti členů pobočných spolků ČLS. Tábor se odehrával v termínu od 4. do 9. července na táborové základně Kořen nedaleko Konstantinových Lázní. Děti měli velmi pestrý program od tvoření oddílových vlajek a pokřiků, ukázek práce lesníka, měření stromů, představení práce těžaře, seznámení s důležitostí lesů v krajině v souvislosti s vodou. Naučili se poznávat stromy, rostliny a dozvěděli se zajímavé informace z oblasti myslivosti. Nechyběli soutěže ve vaření na ohni, ve vábení, talentové soutěže a řada jiných. Ti odvážnější z nás si připravili příbytky a nocovali v lese. Mezi další aktivity patřil noční les, táborák, rýžování zlata, ukázky sokolnictví a spousta dobrodružných výprav.

Děkujeme všem, kteří se podíleli na organizaci a již nyní se těšíme na naše táborníky v roce 2023.

Číst dál: Letní dětský tábor

Jazykové verze webu

Aktuality

Silvarium - lesnické zprávy

Najdete nás na Facebooku

Spolupracujeme

Image result for logo úhúl   Image result for lesnická škola logo 

                           PTL, s.r.o.

 

 

 

 

Copyright © 2024    Česká lesnická společnost   |   Webdesign ekART, Vsetín

Publikování nebo další šíření obsahu webu je bez písemného souhlasu redakace zakázáno